O Panenském Týnci a okolí

Festival se zabydlel na Letišti v Panenském Týnci, pouhých 50 km od Prahy. A ne náhodou si Open Air Festival vyhlédl právě tohle místo. Místní nedostavěný klášter z doby Václava IV. je nabitý léčivou energií, navíc lokalita je v takzvaném “srážkovém stínu”, což se projevilo už při prvním ročníku akce. Zatímco v okolí se snášely provazy vody (v Praze, Lounech a dalších městech)

Do obce Panenský Týnec vede obyčejná silnice na obyčejné náměstí. Jakmile ale zahlédnete k nebi se tyčící zdi nedostavěného chrámu, přitáhne vás to jako magnet. A nelekněte se, když i v chladném počasí uvidíte, jak mezi opuštěnými zdmi na zemi leží návštěvníci všeho věku. Toto místo totiž léčí. Magická síla se údajně skrývá v kamenných zdech kostela. Slůvko údajně přidáváme pro skeptiky, citlivější jedinci ale účinek pozitivní energie na svůj organismus potvrzují. Záleží na tom, jestli na tyto věci věříte nebo ne. Podle autorky dr. Olgy Krumlovské chrám stojí na velmi silné pozitivní zóně, která má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím maniodepresivními stavy, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Energie vyzařující z tohoto místa posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy - posezení v trávě uprostřed chrámu - jsou doporučovány lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy. „Místa síly“ poznáte snadno - jsou vyšlapána v trávě. Inspirovat se můžete i cedulí, kterou na zeď kostela nechal umístit obecní úřad. Na nákresu vidíte rozložení energetických zón včetně návodu, jak se nechat "nabít". Všimněte si, že pozitivní zóna má tvar kříže, což potvrdil i známý psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda. Ten v prostorách chrámu naměřil pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější uzdravující.

Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, které je 9 m široké a přes 20 m vysoké. Z poměrně krátké západní třílodní části zbyly pouze jižní zeď s portálem, polovina západní zdi a základy zdí ostatních. Ze čtyř lodních pilířů byly tři zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá zvonice, která byla postavena o mnoho let později. Mohla zde vzniknout jedna z nejcennějších a nejmonumentálnějších chrámových staveb v Čechách. Je to škoda o to větší, že odborníci připisují jeho výstavbu huti Petra Parléře. Domnívají se tak podle shodných prvků s pražským Týnským chrámem a Svatovítskou katedrálou.

Ať už na sobě pocítíte léčivé účinky nebo ne, výlet do Panenského Týnce je opravdu zajímavý a nedostavěné torzo gotické stavby nesmírně působivé. Výlet lze propojit s dalšími zajímavostmi v okolí, ať už je to skanzen v Třebízi nebo město Slaný, které kromě památek nabízí i bohatě vodními atrakcemi vybavený akvapark a různé útulné podniky, které nenechají pocestného hladovět.

Přímo z festivalu můžete vyrazit pěšky například na návštěvu zříceniny gotického hradu Žerotín. Ta stojí na nízkém návrší nad stejnojmennou obcí. Budete si moci zahrát na arecheology a popřemýšlet o tom, jak se žilo v 15. století, kdy hrad vybudoval rod Žerotínů. Z hradu se do dnešních dnů zachovaly fragmenty zdiva, sklep a dvojité příkopy.

Pokud jste milovníci historie, určitě si užijete také v nedalekých Lounech a ve Slaném. Středověká historická jádra měst budou vyprávět příběhy české minulosti, zachované hradby napoví, že život v minulých stoletích nebyl žádný med.